Lidi se těší na různé věci, které v jejich životě někdy nastanou. A pro všechny pracující lidi je dovolená to, na co se těší nejvíc. Třeba i celý rok. Jenom o dovolené přece míváme klid, a to od práce i od všeho, co s ní nějak souvisí. A práce leze spoustě z nás na nervy.
V práci musíme dělat to, co po nás chtějí, i kdyby nám to bylo odporné. Nemůžeme jinak, když si chceme vydělat na živobytí. A na živobytí si vydělávat musíme. Kdežto o dovolené konečně můžeme dělat jenom to, co chceme. O dovolené nás většinou nikdo do ničeho nenutí a máme svobodu. A i když nás někdo, třeba rodina, do něčeho tlačí, není to nic tak nepříjemné jako pracovní povinnosti.
A tak se o dovolené třeba můžeme sebrat a někam odjet. Ale taky můžeme zůstat sedět doma a radovat se z toho, že vůbec nikam nemusíme. A je spousta dalších věcí, které o dovolené můžeme nebo třeba naopak konečně nemusíme dělat. Máme na výběr.
A co dělám o dovolené já? Hlavně dlouho spím. Jindy na to nemám čas, a když tak přijde dovolená, hurá do postele. A zůstat v ní tak dlouho, jak jenom to jde. A potom? Potom dělám jenom to, co se mi chce. A můžu si vybírat. Nikdo mi do toho nemluví, a tak jdu někdy ven a někdy taky ne. Někdy se kochám okolím a někdy jenom tak zírám na televizi. Někdy si užívám pohyb a někdy jsem líná ujít i jenom pár kroků. A jediným přítelem, kterým tu nikdy neopovrhnu, který mi může vždycky na oči, je nějaká dobrá knížka. Na kterou při práci moc času nemám. Ale o dovolené ano. A když mám čas, prostě ho té knížce věnuju. Třeba jako odměnu za to, že na mě doma čekala, než přijde dovolená.
A tak si o dovolené oddychnu a je mi zase dobře. Asi jako i vám. A po takové dovolené se to dá v práci zase o trošku líp snášet. Ale jasně že jen nějakou dobu. Po které zase stejně jako vy zatoužím po dovolené. Bez které by to v životě nás pracujících nikdy nebylo ono.