Pamatuji si, jak jsem jako malé dítě stále kreslila nějaké obrázky. A nebyly to jenom obyčejné obrázky, jako například domeček anebo nějaké další obrázky, které malují děti. To vůbec ne. Protože já jsem malovala jako už přímo modely třeba na panenky. Ráda jsem kreslila třeba modely, které mají na sobě nějaká zvířátka anebo nějaké panenky. Moc ráda jsem to taky ukazovala mamince, protože jsem jí řekla, že bych chtěla být módní návrhářka. A mamince se moje módní obrázky opravdu moc líbili. Alespoň mi to maminka tak říkala.
O módu jsem se začala zajímat, když mi bylo šest letech. A to z toho důvodu, když jsem poprvé viděla soutěž Miss České republiky v televizi. Tato soutěž mě naprosto uchvátila. Říkala jsem si, jaké to asi může být modelkou a chodit po osvětleném mole. Myslím si, že to může být opravdu perfektní a nezapomenutelný zážitek. Tak jako každá asi malá dívka, taky i já jsem zkoušela si doma chodit jako modelka. Zkoušela jsem různé chůze a styly chůzi.
A je úplně nad slunce jasné, že mě se to vůbec nedařilo. Až později jsem se dozvěděla, že právě na tuto speciální chůzi existují i různé kurzy. A tomu přímo modelkovská chůze. A je úplně jasné, že ne každý to bude umět. Navíc taky jsem si řekla, že modelka musí být velmi štíhlá. Takže potom, jak jsem to zjistila, že nejsem dost štíhlá, tak pro mě modeling asi nebylo úplně vhodný. Taky jsem si řekla, že bych mohla být možná módní návrhářka, když mě móda moc baví. Samozřejmě, ale práce s módou mi taky nevyšla. Nakonec jsem šla totiž na jazykovou školu, a ne na návrhářskou. Protože na návrhářskou školu jsem se bohužel nedostala, protože jsem neudělala talentové zkoušky. Nicméně ale v dnešní době občas ušiji nějaké malé oblečení pro panenky pro své neteře. A oni jsou moc spokojené a rády, že mají do čeho oblékat panenky.